Prosinec 2010

This is stupid. If you don´t understand, get out of here. Seriously.

30. prosince 2010 v 16:50 | misunderstood |  actual
Smazala jsem veškeré překlady mých textů. Hotovo. Takže pokud je u nějakého odkaz na překlad, tak už nefunguje. Kdo je aspoň trochu chytrý a má třináct a víc tak celkem rozumí. A kdo ne tak má smůlu. protože proč bych se namáhala, že? Jinak pro ty kteří by překlady potřebovali, je zpráva v názvu tohohle článku. Že jí nerozumíte? Tak tady je překlad:......... a nebo víte co, kašlu na to. Najděte si to na googlu.

Jinak mám pár blonďatých pramínků na hlavě ale není vidět moc velký rozdíl, protože už tak mám světlé vlasy takže to nijak nevyniká. Adios. Jestli zítra nenapíšu, jsem na silvestrovském výletě, a pak slavím silvestra. Tak PF. Mír s vámi.

MIK


I hate this my weakness

29. prosince 2010 v 19:37 | misunderstood |  poetic

I won´t tell what it is
But you should know
That it stinks, and i hate that stink
I used to judge, and now I hate judges
This is my weakness, I hate it
My friends tell me let it go
it seems like the blink
in my whole life, but i feel, that this is my worst weakness
But it´s not my part
It´s not me
And I just cannot see
what it does to me
I want it
But then i always say "I hate you for it
Cause you gave me a chance to do it
And you know I hate it, i hate it!"
Everybody say before they try that sin
that it´s so stupid, and i make my life spin
like in russian roulette
But then they taste it, and that´s the shame
they say "I want that, again!"
I used to be like that and I´m sorry
because I didn´t know, how it´s hard to overcome
and talking like "Honey, don´t worry"
It´s not solution, its scam!
But It´s not my part, it´s only my experience,
and i don´t wanna do that, anymore
give me the chance
to don´t do that thing, anymore...



All I´ve got is these photographs

29. prosince 2010 v 18:57 | misunderstood |  actual

But It´s nothin´without you...

Hm. Zítra asi cválám do našeho velkoměsta abych koupila cosi potřebného. Než bude konec volna. Bé. Jednak dárek pro kamarádku korejku, která mi dala k Vánocům dárek a já pro ni nic neměla. A pak asi barvu na vlasy. Jenom melír. Možná. Jestli mám dost peněz (což si nemyslím) a jestli mně to nepřejde. Asi přejde. Časem to udělám ale... až příjde ten pravý čas.
Totálně se mi do****til mobil. Na dispeji jde vidět jenom osminka a na zbytku jsou bílé čáry, takže jsem si půjčila starý taťkův mobil, dokud nebudu mít nový. Doufám že to do toho dubna nějak vydržím....
Dneska asi přidám už jen nějaký ten textík z mých myšlenek, nebo překlad a budu končit.
jo. Právě čtu New Moon. Už se blížím ke konci. CHjoooo, pak si shlédnutím filmu zrekapituluju děj, kouknu se na trojku - eclipse, protože jsem ji ještě neviděla a začnu s třetí knihou.

XXX. Mikí mikeira rosalie hill roiyaru kingston

I´m not over you

28. prosince 2010 v 22:23 | misunderstood |  poetic
My heart does jumps
all it´s spinning like I´m not sober
and all about runs
Even when day´s over
It´s gonna be the same night
like yesterday and week ago
I´m gonna dream about you baby
and hours will go

You see, you see
I am not over you
I cannot breathe
Like other girls do
You see you have my heart
And i hold your hand even when you´r far
my heart, my heart

My heart is burning
when I see you on the wall
You all should know
that I´m not taking calls
And i don´t ever need the sleep
but I sleep so much
Cause in the dream, yeah, it´s hard to say,
but i feel your touch

You see, you see
I am not over you
I cannot breathe
Like other girls do
You see you have my heart
And i hold your hand even when you´r far
my heart, my heart

Right, I am right, when say I´m not over you
not over
No, I´m not crazy I´m just open minded, like you
like you

You see, you see
I am not over you
I cannot breathe
Like other girls do
You see you have my heart
And i hold your hand even when you´r far
my heart, my heart


Čokoláda? Muzika? Pomůže jedině...

20. prosince 2010 v 22:26 | misunderstood |  Theme of the week
Zapomenout. Zapomenout na všechny špatné věci, které se staly. Víte, já zrovna nejsem ten typ člověka co má jednu depku za druhou. Vlastně jsem měla depku jen jednou a krátce, myslím. Bylo to v noci a já se trápila nad jednou záležitostí v minulosti. Měla jsem strach že už nejsem tím kým jsem byla... ale o tom až jindy =D.
Občas se prostě rozbrečím. Protože pomyslím na něco, co se může v budoucnosti stát. Zkrátka se bojím některých věcí, které sice nejdou zrušit, ale snad alespoň oddálit. No, radši o tom nebudu psát, protože o tom zas začnu přemýšlet a to je konec...
Ale takovéhle momenty trvají chvilinku.
I když bolest na duši vlastně nemusí být zrovna depka. Někdy se člověk špatně cítí pouze uvnitř a přitom žije jakoby nic. I já v sobě schovávám pár takových bolestí, ale opakuji že o nich nebudu psát... =D. Někdy se člověk může svěřit nejlepšímu kamarádovi, ale někdy to zkrátka nejde. Protože ani ten člověk, který je ti nejblíž, to nepochopí, ať se snaží sebevíc.
Někdy prostě musím sáhnout po nečem jiném. Ale co to je?
Často se píše, že čokoláda. Já mám čokoládu ráda, ale od bolesti mi nikdy nepomohla.  Nikdy mě ještě nenapadlo jíst čokoládu, když jsem smutná.
Muzika už zní lépe. Ale určitě není vhodné si pouštět depresivní písně, to by opravdu nepomohlo. Lepší je zkusit něco veselejšího, kdy příjdeš na lepší myšlenky. Nebo takové ty rockové, rebelské písničky, při kterých nabereš novou sílu. Každý z nás to má jinak.
Ale mě osobně strašně pomáhá nějaký zážitek. Dobrodružství. Adrenalin. Zažít dobrodružství, to se nedá jen tak říct a splnit. Právě když se co nejvíce snažím nějaké dobrodružství vyvolat, tak to nevýjde. Ale když to příjde samo, je to to nejlepší.
A pak samozřejmě smích. Se smíchem prožívám spoustu životních situací a kdybych se neuměla zasmát sama sobě, asi bych daleko nedošla. Pořád se mi stávají trapasy a podobně, ale já se jim vždycky zasměju a jdu dál. Kdybych tuto vlastnost neměla, asi bych byla v depresích mnohem více. A záchvat smíchu to je jako antibiotikum. Přiznávám, že se někdy směju opravdovým blbostem, třeba že si představím jak se před náma učitelky schovávají na chodbě a bum už se válím na zemi... Ale aspoň si v životě užiju trochu srandy ne? =D

A sranda je na bolest na duši nejlepší lék...

Cause you´r just my type, oh na na na na

20. prosince 2010 v 22:05 | misunderstood |  actual

Mikí here, your one and only source into the scandal lifes of Frýdek - Místek.

Zítra poslední den školy, ve středu volno! Ahah! Závidíte co. Ale no tak. Závist je přece běžná vlastnost tak záviďte.
Dárek pro mou NK je již zabalen v zlatém kouzelném papíře. I s dopisem.

!!!!!NALÉHAVÁ ZPRÁVA!!!!!:

Jestliže nemůžeš přečíst tenhle normální text, napiš mi to pls, a připiš, jestli je to tím že je písmo moc malé, a nebo jestli to nejde vidět kvůli tomu designu.
Já to totiž vidím normálně. Ale to bude asi proto že jsem upír.

Jinak:
Otázky pro případné návštěvníky:
- Už máš nakoupené dárky?
- Těšíš se na Vánoce?
- Co čekáš pod stromečkem?
Nebo prostě pište cokoliv vás napadne. blabla. Jen pište, prosím.

Today it was enough. I think. But you should know, that if I AM THINKING, its not good message for you. /Dneska to bylo dost. Myslím. Ale měl bys vědět, že jestliže PŘEMÝŠLÍM, není to pro tebe dobrá zpráva./

Goodbye Aladin. Forever. Muhaha.

Xoxo
Mikí



Přidej se taky =))

19. prosince 2010 v 18:35 | misunderstood |  loves
Dneska jsem objevila tuhle stránku a hned jsem se musela stát členem. Jsem tam jako Miki Roiyaru, tak jestli se chcete taky přidat a přidávat fans fiction, básničky, svoje výtvory a stát se obyvatelem vesnice, klikněte na:

http://img509.imageshack.us/img509/6445/cnfcico.jpg

Můj vzor

11. prosince 2010 v 17:56 | misunderstood |  Theme of the week
Kdo si vlastně zaslouží být mým vzorem? Je vůbec někdo takový? Někdo, kdo by představoval mou představu o mé budoucnosti? Nebo je to někdo, kdo je mi vzorem pouze částečně?

Vždycky jsem obdivovala nějakou celebritu. Vždycky jsem měla nějakou oblíbenou zpěvačku, zpěváka, herce... Ale upřímně nikdo pro mně nikdy nebyl absolutním vzorem. Nikdy jsem se nesnažila být např. jako Rihanna (prý například =D) - třeba že jsem odjakživa (no odjakživa je taky poměrně nepřesný pojem) milovala její písničky, vždycky mi přišla krásná, milá a ano, chtěla bych vypadat jako ona. Ale nechtěla bych se stát přímo jí. A když o tom tak uvažuju, nechtěla bych být druhou Rihannou. Rihanna je jen jedna a já jsem někdo jiný. Možná že ji obdivuju a v něčem i závidím ale - neměnila bych s ní (možná tu slávu a prachy =D), protože vím že i ona si zažila špatné věci. A že není dokonalá. A dokonalý vlastně není nikdo...
A nejde jenom o vzhled a o slávu ale taky třeba o schopnosti (tím nechci říct že je Rihanna nemá). Spousta věcí mi nejde, ale já, jakožto věčná optimistka věřím, že se je naučím. Třeba před rokem jsem uviděla Amy Lee naživo hrát tak překrásně na klavír, a hned jsem ke klavíru sedla a asi měsíc jsem na něm pilně trénovala. Pak jsem toho nechala, né že by mě to přestalo bavit, ale tak nějak mi došla motivace. 
A pak je tu povaha, úspěchy, výsledky, oblíbenost... Spousta věcí kterými by mi jiní mohli být vzorem. Těžko říct přesně kdo s čím.
Je kravina být sama sobě vzorem. To může být jenom naprosto namyšlený člověk. Protože já nevím jak vy, ale osobně si nepřipadám perfektní a jsou věci které bych na sobě ihned změnila, tak jak bych mohla být sama sobě vzor? Podle mě je lepší si jít svou vlastní cestou. Nechat se inspirovat, ale nekopírovat. Pokud se ti líbí jak někdo umí tančit, nauč se tak tančit. Ale nesnaž se stát někým kdo nejsi. Pamatuj si že i ty jsi, nebo budeš pro někoho vzor.

Bye my lovers!

Mik

I am ill.

10. prosince 2010 v 12:50 | misunderstood |  actual
I want to hang out!


I never thought I would say something like this. When you look at me my mind goes on the trip.
Hm hm hm. Nikdy jsem netušila že něco takového řeknu. Ale chybí mi škola. Teda ne škola ale ta sranda ve škole. Včera jsem do ní i přes nemoc šla a bylo mi táák blbě, ale i přesto byla sranda. Doufala jsem že do ní budu moci jít i dneska. Ale bohužel rodiče jsou silnější než já (=D) a musím ležet doma. Auuu. Bléé. Fuj. Zas budu muset dopisovat sešity. Shit. A to ještě ani nemám dopsanou chemii a příraz. A děják. Hm. Shit again. AAAch. Co mám dělat???

Bye my normally school haters!

Mik

Top 8 songs, which you MUST LISTEN!! Part I.

7. prosince 2010 v 22:29 | misunderstood |  loves
Pokud je neznáte, tak si je teda okamžitě pusťte! =D
Pod perexem, dámy a pánové.

Jsem velice seriózní osoba.

7. prosince 2010 v 17:14 | misunderstood

Let it snow, let it snow, let it snow...

Víte, proč miluju zimu?
Nejsou to Vánoce (ikdyž i ty mají něco do sebe - volno, dárky, odpočinek...).
Jsou to vzpomínky. Já nevím proč, ale vždycky když nasněží, vybaví se mi tolik věcí na které jsem si přes teplé období nevzpomněla. Najednou dělám věci, které jsem nedělala, mám mnohem lepší náladu a můžu se válet ve sněhu. Nestojí to za to?

DOUFÁM že i letos se bude konat tradiční ZPĚV ZA STROMY, to znamená že se s kámoškou schováme na jednom určitém místě za stromy a jak chodí lidi okolo tak zpíváme (velice nahlas a velice špatně a opilecky): "Štědrý večer nastal..." nebo případně hrajeme (nebo spíš říkáme) scénku typu: "Hej, dědku, sou Vánoce, vstávej...!" "Ticho babko!" =D

A i přes to že jsem dostala dneska kusem ledu do hlavy (nebo možná právě proto) mám skvělou náladu. Když jsme ve škole čekali před učebnou na compy, chytala jsem ty největší chlamy (měla jsem záchvaty smíchu , pozn. překladu). A pak jsem pronesla tu slavnou větu, která je v nadpise.... Že jí nikdo nevěří? Co já s tím =D. Dobře, nejsem VELICE seriózní, ale UMÍM být seriózní... Pokud chci.

Milujete zimu tak jako já...?

Bye... Mikí.